V září 1431 vtrhly dva proudy na Slovensko. Sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán pronikli ze Slezska Jablunkovským průsmykem do Žiliny. Táboři pod vedením Prokopa Holého táhli z Uherského Brodu Povážím na sever také k Žilině, kde se oba proudy spojily.

Při jejich návratu na Moravu je ustavičně znepokojovalo a doráželo na ně uherské vojsko (v nichž se nacházeli i Češi) v době, kdy z listopadového nebe padaly provazy deště. Čapek musel ustupovat rozbahněnými necestami údolím Váhu, který nešel u Hlohovce přebrodit, protože most byl stržený a řeka rozvodněná. Od Hlohovce začíná strastiplná cesta severním směrem na Nova Civitas (Nové Město n. Váhom) a odtud severovýchodním směrem na Ilavu, to je bratru něco kolem 70(!) kilometrů. Víc jak deset dní (průměr 7 "kiláků" za den) trvalo toto putování za spásným brodem v drsné nepřízni počasí a za neustálých, s křečovitou pravidelností se opakujících útoků kumánské jízdy. A právě tady byly vozy, z nichž sirotci nakonec 80% ztratili, velkou přítěží retardačního charakteru. Profesionální žoldnéři se jich však zbavovat nechtěli, protože i na nich byla vezena kořist.

Pouze zbytkům sirotčích houfů, tj. asi 2000(!) ze 7000 bojovníků se vrátilo.

Za této spanilé jízdy zanechali husité posádky na Likavě, na hradech Topoľčany, Lednice a zřejmě i v Žilině.

Zdroj: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=14260