Na skále se nacházejí už jenom zbytky zdí, které dávají tušit půdorysný plán jednotlivých palácových objektů a věže. Před vstupní branou lze ještě poznat příkop s valem a také půdorys nejnižšího hradu. Vpravo od brány se nachází torzo bašty se střílnou. Plocha nádvoří je zpevněna betonem, jelikož se zde v minulosti konaly vesnické zábavy a slavnosti. Vstupní bašta byla na konci šedesátých let 20. století opravována. Hrad je přístupný pouze na vlastní nebezpečí, a to pouze v případě, že jsou otevřené kovové vstupní dveře. Po provizorních schodech lze vyjít k tunelu, jenž je vytesán ve skále. Takto se dostanete do areálu středního hradu. Nalevo se nachází nejstarší palácová stavba. Po pravé straně tunelu je fragment věže a za ní zakonzervované palácové stavby. Od věže vede do horního hradu kovový žebřík. Odtud je možno po schodech vytesaných ve skále vyjít až do pozorovatelny bývalé „Straky“. O hrad se stará Historicko-Astronomická Spoločnosť.

Mezi lety 1259–1269 byl na hradě pánem Marek, župan z Lednice. Na přechodnou dobu se hradu na začátku 14. století zmocnil Matúš Čák Trenčanský. Ale po roce 1321 se hrad dostal zpět pod kontrolu panovníka. Ke konci 14. století vlastnila hrad rodina Pakšiovců, která hrad dala do zástavy Henkovi (šlechtic českého původu). Který se souhlasem panovníka vyplatil Dezidera Kapolaye, příbuzný Pakšiovců. Hrad se tak dostal do zástavy.

Za vlády Zikmunda, v první polovině 15. století byli majiteli Lednického hradu bratři Sobek a Matej Bielikovci ze Slezské Kornice. Jejich činnost je zapsaná ve vzácné, v národním jazyce psané listině z roku 1435. Dle této listiny darovali Mikušovi ze Střeženíc majetek v Nimnici. Již v tomto roce užívali bratři Bielikovci, páni na Lednici, predikát „z Lednice a Bohumína“. Sobekova dcera Dorota se provdala za Blažeje Podmanického, který sympatizoval s husitským hnutím. Sobekův syn Václav byl přívržencem bratříků. Václav Bielik, který měl právo užívat predikát „de Kornica alias de Lednica“, roku 1464 obci Lednice zničené požárem udělil práva Městečka jaké měla Beluša. Dle listiny měla Lednica odvádět na sv. Juraje a na sv. Michala daň po 13 zlatých. Obyvatelé městečka mohli svobodně vykonávat všechny druhy řemesel a užívat pole, louky a kopanice.

Manželstvím Doroty Bielikovej s Blažejem Podmanickým nabyla rodina Podmamanických roku 1466 na Lednici určitá práva, ale hrad zůstával nadále hradem královským ve vlastnictví krále. Jednotliví držitelé hradu byli jen jeho lenními uživateli. Na základě toho užívacího práva dal Matěj Korvín Lednici v roce 1475 do zástavy Petrovi Nehézovi, svému přívrženci z Dolní Krupej. Panovníkovou snahou bylo oslabení vlivu husitů v pohraničí.

Zdroj: wikipedia - Lednica hrad