- z Uherského Brodu vyrazilo vojsko ↑
- přes Přerov ↑
- a hrad Odry ke slezským hranicím ↑
- před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé Ostravy ↑
- Ketře ↑
- Osoblahy ↑
- Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří ↑
- Dobyt byl hrad Hukvaldy ↑
- města Hlohov, ↑
- Prudník, ↑
- Bělá a Střelč, jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po 13. březnu ↑
- Další postup husitů posléze směřoval k Nise ↑
- Husité se obléháním Nisy nezdržovali. Bleskovými výpady se jim podařilo vyplenit poměrně široké území a obsadit města např. Pačkov. ↑
- Frankenštejna, Otmuchov ↑
- Břeh, Střelín aj. ↑
- Výprava stanula před samotnou Vratislaví, avšak od obléhání raději upustila, načež se s obrovskou kořistí vrátila přes Kladsko zpátky do Čech. ↑
Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele.
Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti Nového města pražského vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.