V roce 1420, tedy těsně na počátku husitských válek, byl hrad dobyt pražskými a táborskými vojsky a v rukou pražských měst zůstal (jako důležitý obranný bod pod Prahou) i později. Od poloviny 15. století však jeho význam klesal. Přešel ještě do majetku pánů Tčků z Lípy, ale to už zcela ztratil význam, a po roce 1516 zpustl. Během 18. a zejména 19. století byl pohlcen rozrůstajícím se městečkem, které prorostlo až do jeho areálu. Sepětí s městečkem, dnes městem Říčany bylo ostatně od počátku těsné - vždyť do hradu mohlo vcházet přímo z náměstí.
O dobytí hradu
Diviš z Říčan se na začátku husitských válek aktivně podílel na pronásledování kališníků, a protože jeho hrad navíc ležel ve strategické poloze u Prahy, byl v polovině listopadu 1420 obležen táborskými vojsky, k nimž se o něco později přidali i pražané. Dne 4. prosince Diviš kapituloval, ale podmínky kapitulace dojednal jen s mírnějšími pražany. Tábirité se proto necítili podmínkami vázáni a napadli posádku, která opouštěla hrad. Obrali ji o cennosti a devět zajatých katolických kněží bylo na příkaz Jana Žižky upáleno. Diviše věznili pražané na Staroměstské radnici, později však byl propuštěn.
