Hrad dal stavět asi roku 1250 na holém skalnatém kopci, nazývaném z toho důvodu Světlík nebo Světlice, Smil ze Žitavy, který se od roku 1251 psal již Smil z Lichtenburka. Název vznikl podle tehdejší módy přeložením jména Světlík do němčiny (licht = světlý, burg = hrad) a z něho teprve zlidověním vzniklo nynější jméno Lichnice.
Od r. 1421, kdy se posádka Lichnice vzdala bez boje husitským vojskům Pražanů, spravoval hrad Hynek Krušina z Lichtenburka, který se ale brzy s husity rozešel. Jeho úřad převzal r. 1427 Jan Městecký z Opočna, jenž se záhy postavil na Zikmundovu stranu a husitům škodil. V červenci r. 1428 proto přitáhli k Lichnici Sirotci a na východní straně hradu ve vzdálenosti 250 až 280 m postavili kolem hradu ze tří stran (s výjimkou srázu na západě) příkop s náspy a palisádami, za nimiž rozestavil zbrojný lid. Na návrší jihovýchodně od hradu byl zřejmě umístěn velký metací prak v polním opevnění podélného sedmilaločného půdorysu (dosud vzácně zachován). Posádka hradu měla asi 300 mužů pod vedením purkrabího Petra Lišky. Sirotci obléhali hrad několik měsíců, až jim samotným došly zásoby. Proto vyslali část vojska pro nové, avšak Petr Liška toho využil, vyrazil z hradu, 100 lidí pobil a opevnění Sirotků rozbil. Po více než roce marného obléhání vyla v listopadu 1429 uzavřena úmluva, podle níž přešel Jan z Opočna opět na stranu Sirotků a správa hradu byla svěřena do ruku Jana Hertvíka z Rušínova, který ho poté držel až do r. 1455.
