Hrad byl postaven v roce 1421 na čedičové skále v místě staršího objektu. Při rekognoskaci v létě 2009 byly zjištěny zcela nové skutečnosti o jeho stavební podobě. Hlavní přístupová komunikace k hradu vycházela z Třebušína a směřovala po západním svahu kupy až k menší severní plošince, kde se stýkala s další komunikací přicházející od severozápadu. Tato cesta patrně spojovala Kalich s hradem Panna a vsí Řepčice. Nedaleko od místa styku se cesta znovu rozděluje. Jedno její rameno postupuje po vrstevnici směrem k severovýchodu, kde překračuje dnes již částečně zasypaný příkop a prořízlý val, směřující po hřbetu kupy. Za ním, v polovině východního úbočí, se nachází výrazný spočinek pokračující až k jihu. Druhé rameno cesty pokračovalo pod hřbetem až k čelu hradu a její průběh sledovalo vysunuté opevnění na hřbetu kupy. Jde o okrouhlé postavení spojené dlouhým krčkem s vlastním hradem. Hlavní část představuje třičtvrtěkruhové vyvýšené těleso (bašta) z kamenů a hlíny s čelní kamennou plentou a kamennou zídkou na vrcholu o průměru 16 m. Na obou vnějších stranách krčku jsou dodnes patrné zídky z lomového kamene pojeného na jíl, prostor mezi nimi se zdá být nasypaný. Východní val krčku se napojoval na opevnění přihrádku v prostoru předpokládané první brány, jejíž podobu neznáme. Cesta dále pokračovala přihrádkem mezi severním skalním blokem a hradební zdí, tvořené na jíl pojeným zdivem a štěrkem vysypaným vnitřkem. Po necelých 20 m v místech, kde se prostor mezi hradbou a skálou nejvíce zužuje, následovala předpokládaná druhá brána, z níž se opět nedochovaly žádné zbytky. Za touto bránou následoval poslední úsek komunikace v sevření skály a hradební zdi, který ukončovala třetí brána, doposud dochovaná do úrovně stropu přízemí. Jde o lichoběžnou stavbu s různě širokým zdivem pojeným na maltu. V severním ostění průjezdu je na západní straně patrný náběh záklenku. Při severozápadním nároží brány vybíhá zavázaná zeď o šířce 1,3 m, která dále pokračuje obloukem k severu na vrchol severního skaliska, kde se znovu v oblouku stáčela k západu kolem předpokládaného bergfritu. Vlastní hradní jádro bylo členěno třemi výrazně vystupujícími skalisky - již zmíněným severním s bergfritem, západním, které zůstalo nezastavěno, a jižním, na němž byla postavena další stavba - předpokládaná obytná věž obdélného půdorysu o rozměrech 12x10 m. Severovýchodně před ní je patrný mělký příkop a v něm líc zdi o řádce zdiva. Střední část hradního jádra zaujímal nově identifikovaný prostorný palác, který byl postaven přesně mezi všechny tři skalní bloky. Dodnes se po něm dochoval nyní již zčásti zasypaný, valeně sklenutý sklep. Palác byl pravděpodobně trojdílný a měl rozměry 33x11 m. Při severní stěně paláce se dodnes nachází hluboká propadlina, pozůstatek studny, která byla ze severní a východní strany obehnána zdí nebo obezděným valem o šířce 2,5 m. K východní zdi paláce byla přistavěna budova nejasného účelu. V prostoru jádra se nacházejí ještě dvě další budovy, zřejmě zbytky staveb, které zde stávaly v 2. polovině 19. století. Celá východní strana nádvoří byla obehnána obvodovou hradbou, která navazovala na zeď přihrádku v místě třetí brány a na východní roh předpokládaného donjonu.
V době pohusitské drželi hrad Kalich Illburkové, Kaplířové ze Sulevic, Svojanovští z Boskovic a po roce 1496 Vartemberkové. Hrad zpustl pravděpodobně v 1. polovině 16. století. Podle některých známek se zdá (nález ohořelých kusů zdiva), že asi vyhořel.
Po celé 19. století byl Kalich vedle dalších míst symbolem národní identity a v roce 1868 měl být dokonce odsud odvezen základní kámen pro Národní divadlo. Celá akce ale ztroskotala na zákazu krajského hejtmana. Na začátku 80. let 19. století byla v severovýchodní části vrcholku postavena výletní restaurace a na jihovýchodní straně, odkud je nejlepší rozhled do kraje, vyhlídkový skleněný pavilón pro návštěvníky. Staré hradní sklepy byly použity pro uskladnění nápojů. Protože však počet návštěvníků byl stále velmi nízký, byla restaurace již v roce 1886 opuštěna, poměrně brzy propadla zkáze a zmizela beze stop.
Fotogalerie
