První opevnění na čedičové skále nad plochou krajinou nad pravým labským břehem vzniklo kolem roku 1100. Z roku 1121 pochází první nejistá zmínka v Kronice české. Kolem roku 1218 převzal území od slovanského majitele Moyka ze Stolpen míšeňský biskup Bruno II. a začal stavět zděný hrad. Roku 1241 území definitivně připadlo biskupství (do té doby spory s českým králem). Hrad se stal sídlem biskupské správy. Roku 1429 jej neúspěšně dobývali husité. V letech 1451–1537 byl důkladně přestavěn do podoby raně novověké pevnosti. Dva roky po dokončení stavby došlo k sekularisaci majetku diecese po zavedení luterství jako státního náboženství v Sasku, hrad se stal majetkem státu.
V letech 1607–32 vyhloubili krušnohorští horníci v čedičové skále 84 m hlubokou studni. Roku 1632 hrad dobyli a částečně vypálili císařští Chorvati. Od roku 1634 zde sídlila stálá saská posádka.
V letech 1716–65 byla na zámku vězněna hraběnka Anna Constantia von Cosel, odvržená milenka kurfiřta Friedricha Augusta I. (řečeného August Silný), nejvýznamnějšího barokního vládce Saska a voleného polského krále. Pohřbena byla v hradní kapli.
Roku 1813 byla na hradě usazena napoleonská posádka. Při ústupu hrad vyhořel, došlo k výbuchu střelného prachu, při kterém zanikla většina hradního paláce (Horní hrad, Hochschloss). Od roku 1859 se prováděly první restaurační práce na zachovalých objektech (1883 vyčištěna studna), hrad postupně zpřístupněn.
Ivan Grisa, dle webové stránky hradu Stolpen
Zdroj: hrady.cz - Stolpen