Autoři: Vilím Amort, Vojtěch Brůžek (E. Poche uvádí, že sochu tesal dle modelu Amorta právě Vojtěch Brůžek.), J. Ducháček - podstavec plastiky
Téma Mistra Jana Husa bylo Amortovým častým a oblíbeným motivem (napsal dokonce: „moje nejmilejší thema ku práci.”).[1] Fascinace tímto tématem není v jeho době ničím zvláštním, jelikož Hus splňoval „mýtus národní oběti, legitimizující a posilující české národně-emancipační snahy vrcholného obrození”.[2] Dalším zpracování M. J. Husa je možno nalézt na fasádách domů (Pardubice, Polička) a lze zmínit i soutěžní návrhy pro pomník M. J. Husa. Na volně stojící plastice Husa začal pracovat v říjnu 1895. Dílo komponoval s nadšením „pro ten drahý národ, ještě pokořený - ba zdá se mi že tím pomníkem vzejde světlo tomu drahému lidu mému”.[3]
Plastika byla dlouhou dobu pouze v sádrovém provedení a až po smrti Amorta byla socha v mírně podživotní velikosti převedena do kamene (E. Poche uvádí, že sochu tesal Vojtěch Brůžek) na popud jeho dcery a jejího muže (což je i uvedeno na dvoumetrovém pilíři, který tvoří podstavec plastiky).[4] Socha dlouho stála na křižovatce v pražské Tróji (asi v místech točny autobusů u Zoologické zahrady), ale kvůli zvýšenému ruchu byla přesunuta do dvora Trojského gymnázia, kde se nachází dodnes. Avšak k prezentaci lze mít výtky, jelikož se nehodí do moderní výstavby a vysoký mohutný podstavec na sebe bere svou mohutností větší pozornost než figura Husa. Svou výškou pilíře se socha dostává do nepřirozeně vysoké úrovně, avšak alespoň díky tomu nemohou po ní lézt děti, jež jsou takřka jedinými diváky díla.
V Městském muzeu Radnice se nachází malá plastika Hus na hranici, jež se od velké sochy liší v malých detailech.[5] Soška nám ale umožňuje spatřit preciznější práci (na soše v Tróji se již podepsal zub času) a i bližší pohled do tváře.
[1] LA PNP (pozn. 21), deník č. 50, zápis z 19. 3. 1900.
[2] Martin Krummholz, Kalvárie života a Díla Vilíma Amorta, Umění LII, 2004, s. 375.
[3] LA PNP (pozn. 21), deník č. 45, zápis z 8. 11. 1895.
[4] Na pilíři je z přední strany napsáno MISTR JAN HUS SVATÉ PAMĚTI, na zadní části: POMNÍK VĚNOVALI Z POZŮSTALOSTI SOCHAŘE VILÍMA AMORTA, MANŽELÉ VÁCL. A JARMILA KOČKOVI V TROJI. POSTAVENO ROKU 1926 PÉČÍ OBČANSTVA V TROJI. Na spodní boční straně pilíře je vyryto A. DUCHÁČEK, který je pravděpodobně tvůrcem tohoto podstavce. Amortův podpis s Datem je umístěn na nejspodnější části samotné sochy z přední strany (na spodním polínku).
[5] Hus na hranici v MMR, patin. sádra, 63 cm, (inv. č.: 4319).
Amort vykomponoval M. J. Husa jako stojícího na hranici, která je vytvořena ze čtyř vrstevnashromážděných klád dříví, jež mají zvýrazněnou strukturu. Hus v univerzitním taláru a s Kacířskou čepicí stojí vzpřímeně s hlavou vztyčenou s pohledem do strany a s rukama za zády před svisle stojící kládou, která mu sahá k šíji. (Ve Světozoru je reprodukce díla, kdy ho kláda ještě více převyšuje). Ke Kládě je připoután kamennými řetězy (v oblasti nohou a pod prsy). Při zkoumání modelu je velice působivý pohled do tváře, zvlášť na jeho vrásku na čele, na husté obočí v mírném zamračení, na oči, jejichž panenky Amort prohloubil, na dlouhý nos, na jeho vousy s bradkou a Knírem, jež vše tvoří jedinečný výraz, do kterého vtělil osobnost Husa - jeho hrdost a přísnost. Amort vytvořil velice realistické až naturalistické dílo, jež vyvolává mnoho emocí. V modelování projevil své schopnosti, kdy si dával záležet na vyjádření struktur věcí, zmačkání látky taláru pod řetězem, plastické tělo. (To vše je dnes z Ducháčkova provedení méně patrné).
