Vstupní budova byla postavena v letech 1925-1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy. Zde také žil a zemřel první patriarcha Církve československé Dr. Karel Farský. Nyní zde sídlí Úřad ústřední rady a sídlo patriarchy Církve československé husitské. Sbor byl postaven později - otevřen 19. října 1928. Návrh udělal Prof. Ing. Stibral, provedl architekt Zima (člen rady starších sboru).
Náklad na stavbu činil dva miliony korun. Ústřední myšlenka stavby: tak, jako Církev československá má dovršit reformní úsilí církve i národa, tak i stavba má odrazit všechny vrcholné stavební proudy:
1/ Sloupy jsou zdobeny korintskými hlavicemi užitými v křesťanských bazilikách v Římě
2/ Okna mají románské oblouky
3/ Klenba stropu je gotická (napodobenina klenby Vladislavského sálu z Pražského hradu).
Výzdoba a zvláštní úprava u stolu Páně - zábradlí a palmy (stromy života) - je převzata z římskokatolického kostela v Emauzích (tam byla za II. světové války zničena), kde byl římskokatolickým knězem strýc Dr. Karla Farského. Kříž za stolem Páně je dílo sochaře Viléma Amorta (část z připravované a nedotvořené Piety) a byl darem Ministerstva školství ČSR první republiky. Jméno sboru připomíná busta Mistra Jana Husa od sochaře Šalouna - je to jedna ze studií pro Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze. Zvláštností sboru je prospekt varhan (nehrající - pouze dekorativní). Na návrh autora hudby liturgie Církve československé bratra Píchy je uspořádán ve tvaru husitského slunce (varhany jsou dílem firmy Tuček z Kutné Hory, řezbářská práce od otce někdejšího zdejšího faráře bratra Nováka). Po stranách stolu Páně jsou busty a pod nimi urny prvního a druhého patriarchy církve. Deska na levé zdi kryje zem z bojiště bitvy u Zborova z I. světové války, napravo je památník padlým ve II. světové válce. Nad vstupním vchodem do sboru je reliéf z dubového dřeva od sochaře Kotyzy „Mistr Jan Hus se loučí s přáteli”. Při příležitosti 60. výročí otevření sboru v roce 1988 byla sborová budova vyhlášena kulturní památkou.
