Hrad, který měl chránit Rataje od jihu v místech, kde byl ostroh přístupný cestou z údolí potoka Živého, byl později nazýván Pirkenštejn. Byl postaven na protáhlém skalnatém ostrohu, který vybíhal z hlavního ratajského ostrohu a je obtékán jmenovaným potokem. Celková podoba ostrohu určila i trojúhelníkovou půdorysnou dispozici hradu. Na severu, kde ostroh splýval úzkým skalnatým sedlem s rovinou městečka, byl hrad od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem. Celková dispozice Pirkenštejna, který byl bergfritovým typem hradu, byla jednoduchá a vzhledem k tomu, že hrad nebyl výrazněji přestavován, se zachovala dodnes. Za příkopem byla čelní severní hradba s gotickou branou, která byla původně přístupná po padacím mostě. Hlavní oporou brány byla okrouhlá věž, do níž se vcházelo po dřevěné konstrukci z přilehlé hradby; svědčí o tom dodnes zachovaný gotický vstupní portálek. K východu se černí hradba zatáčela ve velkém oblouku kolem věže a potom směřovala k jihu směrem k východnímu nároží hradního paláce. Též na západní straně se hradba v souladu s průběhem skalnatého podloží zatáčela do jižního směru k západnímu rohu paláce. Palác, tvořící jižní část hradního areálu, nebyl chráněn hradbami – ty končily u jeho nároží –, a protože jeho stěny tedy tvořily současně obrannou linii hradu, dosahovaly v některých místech síly až 2 m. Jedinou oporou paláce byly parkány vybudované ve skalních svazích. Jejich zříceniny jsou dosud patrné. Palác byl postaven v gotickém slohu a měl jedno patro. V přízemí i v patře bylo po třech goticky zaklenutých místnostech. Původní interiér paláce byl však změněn pozdějšími úpravami. Uvnitř hradního nádvoří přiléhaly k východní a západní hradbě budovy, v nichž bylo umístěno hospodářské příslušenství hradu. Podobu těchto budov, původně asi z větši částí dřevěných, již nelze rekonstruovat, neboť východní budova zmizela úplně a ze západní se zachovaly jen zbytky sklepů a přízemních zdí.

Nejvýznačnějším příslušníkem pirkenštejnského rodu a majitelem Ratají byl Hynek Ptáček z Pirkenštejna, představitel panské jednoty na sklonku husitských válek, účastník bitvy u Lipan v r. 1434, vůdce vojsk panské jednoty při dobývání poslední opory zbytků husitských polních vojsk – hradu Siónu u Kutné Hory a potom jeden z nejvlivnějších českých politiků v době bezvládí po smrti krále Zikmunda (1437). R. 1440 se stal představitelem východočeského landfrýdu. Zemřel r. 1444 na hradě Pirkenštejně a byl pohřben v ratajském kostele.

Zdroj: hrady.cz - Hrad Pirkenštejn