Jak vypadala situace hradu za husitských válek, není známo. Nicméně v roce 1432 byl rozhodnutím markraběte a rakouského vévody v jedné osobě Albrechta byl Pernštejnům odebrán a následně připadl Janu Meziříčskému z Lomnice. Kromě Zubštejna přišli Pernštejnové i o Bystřici a hrad Pyšolec. Jan se proti tomuto rozhodnutí bránil soudní cestou, zde se mimo jiné hájil tím, že hrad získal od Jana Jindřicha už v roce 1377. Nicméně Albrecht, který byl v tomto sporu soudce, své rozhodnutí z politických důvodů (on a Jan z Lomnice byli katolíky, zatímco Jan z Pernštejna kališník) nezměnil. V roce 1437 je uváděn jako hradiště, což bylo vysvětlováno jeho poškozením v průběhu husitských válek. Ve skutečnosti jde o narážku na jeho fortifikační charakter a zřejmě i starobylý původ. Zápis v zemských deskách vychází z původního německého textu listiny z lichtenštejnského archívu, kde termín ”hradiště” označuje rozlehlé fortifikace, mající původ již v raném středověku. Roku 1440 jej získal Jan II. z Pernštejna zpět. Poté byly na hradě provedeny některé stavební a modernizační práce, za Viléma z Pernštejna byl hrad náležitě opevněn a vyzbrojen.

Zdroj: cs.wikipedia.org - Hrad pánů z Kunštátu, poškozen za husitských válek