Trhový Štěpánov
Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov. Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění. Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město. Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad. Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišli celé hornické rodiny a významně tak rozšířili počet jeho obyvatel. Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 1421 a 1624. Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života - hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí. Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy. Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.