Jistebnice
Jistebnický kancionál je sbírka duchovních písní v latině i češtině z 15. století.
Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu; ve špatném stavu jej našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz (nar. 1854 v Jistebnici – zemř. 1927 v Praze), který se později jako JUDr.- právník stal jedním z největších mecenášů výtvarníků a podporovatelem České akademie věd a umění. Tehdy Katz upozornil na svůj nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého (ten ihned rozpoznal její hodnotu). Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde se nachází (pod sign. II C 7) dodnes. Kancionál obsahuje známé písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské.