Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka o tomto městu pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Kunštátové sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření tohoto rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíku Raduitovi de Souches, proslulému jako obránce Brna proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní kaple v nedalekých Hlubokých Mašůvkách).